Když se havrani začnou hádat, hejnu je jasné, že je o co. Přilétnou hned za nimi. Jako ty myšlenky, co se nám rojí hlavou. Jedna přitáhne tu další. A nejdou zaplašit. Černí havrani jak černé myšlenky k sobě sedají. Jak ty neodbytné myšlenky jen zastavit?
Zda je labuť vznešená či malicherná, o tom nerozhoduje labuť. Může se zdát taková, či maková z pohledu toho, kdo na břehu vábí ladného ptáka na rohlík. O tom, co vidíme, totiž nebývá o labutích ...
Byla doba, kdy jsem se stále snažila, aby to, co dělám, bylo pro mé děti jen dobré. Utkala jsem si na sebe bič. Jsem z těch, kdo jdou do sebe, když se nedaří. Kdo hledají nejprve...
Původně jsem netušila, že Zlaté pohádky budu vyprávět i Vám. Začala jsem prostě zapisovat věty, co odněkud přinášejí kouzlo. Komerční pohádky toho kouzla využívají. Ale bývají příliš rychlé a někdy děsivé. Sama si dodnes pamatuji...