
Do našeho prozaického světa vnáším kouzlo pohádek.
A s nimi pochopení a rozuzlení.
O kouzlu vyprávění

Ve své knihovně mám oprýskaný blok nadepsaný dětskou ručkou Pohádky. Napsala a ilustrovala Máťa.
Toužila jsem psát příběhy. A pak jsem na ten svůj sen zapomněla.
Jak jsem si vzpomněla

Život šel totiž jinudy. Studium, práce, rodina. To asi také znáte - život najede na nějakou kolej a už vás ten vlak kamsi veze a zdá se, že nejste mašinfírou.
A pak se mi to stalo. Potkala jsem koně. A ten královský oř mě začal školit. Škola to byla tvrdá, ale účinná. Vzešel z ní i můj přístup k uchopení témat, který můžete vidět na mém sebepoznávacím webu Etologie řízení.
A jak vznikly Zlaté pohádky?
Byla jsem doma se svou malou holčičkou a snažila se najít způsob, jak být s ní i nadále. Získala jsem licenci kouče od Mezinárodní asociace ICF, ale nestačí mít certifikaci, je třeba také nějak oslovit klienty ... Tak jsem se zapojila do kurzu online podnikání. Stavěli jsme v něm také web a měli jsme tam, ku podivu, dát i nějaké obsahy. Nevěděla jsem ale, co začít na web psát, jak to uchopit. A tak jsem začala na web dávat pohádky, co mi občas chodí. A kamarádka z dětství mne pak pobídla, ať je i ilustruji, prý jsem ji kdysi naučila kreslit pejska a dodnes si to pamatuje :).
Nakonec jsem si splnila zapomenutý sen - z půdy jsem snesla svůj starý psací stůl a začala kreslit. Kolik snů zapomeneme a na kolik nezbude čas?
K pokladům vedou ty zarostlé pěšinky

Jako malá jsem své pohádky vyprávěla mamince. Prý jsem chtěla znát jen pár slov, která mají v příběhu zaznít. Počítala jsem je na prstech. A pak jsem ta nesourodá slova propojila, vytvořila příběh, na jehož konci, po dlouhé tiché pauze, vešla pointa.
V životě se orientujeme tak, že k sobě skládáme střípky informací a snažíme se je pospojit, dát ději našeho života nějaký smysl, porozumět.
- Každý si nějak vysvětlujeme to, co se děje. Významy vytváříme mnohdy nevědomky. Podle neurověd je pouze 8% myšlenek vědomých, z 92% jedeme na automat. Něco automaticky vyhodnotíme a podle toho i jednáme.
- Když si uvědomíme, čeho si všímáme a jak si to vykládáme, můžeme do toho vstoupit a změnit význam, který ději připisujeme, a tím i své pocity, jednání ...
Proto ráda používám při koučinku příměry. Pomáhají nahlédnout a uchopit téma, vykročit novým směrem a vytrvat až po šťastný zvonec - konec.
Kouzelný proutek

Zlaté pohádky jsou tu právě pro to - aby brnkly na vaši skrytou strunu. Aby rozezněly to, na co jste možná zapomněli, po čem toužíte, čeho se obáváte.
Aby vám připomněly, kdo jste, co chcete, kam jdete. A dodaly kuráž.
Pohádky svou paralelou napoví, co se Vám to vlastně děje, co s tím a kudy dál.
A tím dokážou mnohé:
- Probudit naši fantazii
- Zkratkou ukázat, o co tu běží a co s tím
- Vnést naději
- Dodat odvahu
- Dát smysl našemu snažení
Ať se paralely líbí a pomohou,
Máte-li i Vy dávná přání, neváhejte se na mne obrátit, napište mi na moje@zlatepohadky.cz.
Vaše ohlasy
Nádherné, opět maximálně prosté a profesionální. Tvá moudrost promlouvá ze všeho, z designu, příběhu, je tam jemnost, vyrovnanost. Nazvala bych to BOŽÍ KRÁSA
V jedné chvíli ke mně přišla Tvá pohádka, jednoduchá, krátká, ale naprosto paralelní k mé situaci. Prosté vysvětlení, které se mě jemně dotýká. Tvé pohádky jsou pro mě takovým pohlazením a uklidněním. Dodávají mi sebedůvěru. Asi proto, že po mně nic nechtějí a jen pomáhají. A jsou prostě krásné. Takové laskavé slovní obrazy s jemnými fotografiemi. Mají moc probudit něco ve mě, moji vlastní sílu. Vrací mě ke mně. Možná je to prostě tím, že existují paralelně. Ty je vylovíš z jejich světa, ukážeš, ony se někoho dotknou, pohladí a vrátí se zase. To prolínání mi připomíná, že vše se děje tak, jak má.
Marti, Tvé pohádky.... Já myslela, že je budu číst mé malé tříleté Emče (a taky že budu!), ale co - já si je budu pravidelně pročítat taky! Je v nich pro mě tolik vhledů a nenásilné moudrosti! Svět je magické místo a pohádky mají tu moc otvírat v nás tajemným klíčem dveře, co necháváme dlouho a třeba záměrně zavřené, dveře k paralelním světům v nás. Nevím, jak to vyjádřit - kouzlo těch minipříběhů se mě velmi silně dotýká - a zároveň pocit, jako když Ti holubím pírkem přejedou po páteři... Tady je vidět, jakou moc mají správně zvolená slova - nejen v pohádce, i v následném dodatku! A jakou sílu má jednoduchost! Doufám, že se rodí další minipříběhy! Nejen pro naše dětičky... Doufám, že budeš psát a psát pro nás všechny, co si Tvůj styl a Tvé moudré vedení/vědění zamilovali!
Aká milá rozprávočka ... a múdra. Ak sa deti učia cez rozprávky, ich vedomosti a skúsenosti budú oveľa hlbšie a trvalejšie, pretože rozprávka učí cez pocity a prežitok, nielen cez naučené informácie.
Ahoj Marti, dnes jsem byla na procházce a všude kolem bylo bílo a jak foukal vítr, lítaly ty semínka z pampelišek a já se pousmála a vzpomněla si na Tvoji poslední pohádku. Je to milé, jak to občas zapadne. Zastavit se, podívat se, vypnout autopilota, zamyslet se. Přečteno, zažito :-). Děkuji! Hanka

Logo Zlatých pohádek s vlkem vzniklo v roce 2017. Vlk stál u jejich zrodu a je mi nadále vlídným průvodcem. Připomíná mi, že naše příběhy o něm nebývají o něm. To my ve vlku vidíme to, co vidět chceme. Tak je to tedy s námi? Naslouchám mu s opuchlýma očima. Odešla mi hovawartice Dorotka, v krásných 15ti letech. Bolelo to, moc. Někdy je těžké přijmout i to, co je nezbytné. Vlk to umí. Naslouchá.